Hrozně uvědomělej nadpis

6. září 2016 v 10:12 |  Random články
Řekněme, že snaha o to žít zdravěji skončila na pouti. Cukrovou vatou, grilovanym prasetem s bílym chlebem a trdelníkem na závěr. Detox nevyšel, když jsem na dně nealko mojita objevila nerozpuštěnej cukr a začala ho zuřivě dolovat, došlo mi, že je to konec. Kdyby byl moučkovej, vyšnupu ho a rozvalim se na silnici v rauši. A hle, zas jsem na svý váze a neni mi blbě. Super by to bylo teda jen za předpokladu, že by vymizely ty příznaky, kvůli kterejm jsem se do tohohle zvěrstva pustila. Záněty spodku na denním pořádku. Proč ne.

Místo takovejch těch začátků, kdy se nehnete z postele, jsem se přehoupla do role hospodyňky, protože když už nemůžu/ nechci, tak ať je aspoň uklizeno a vypráno. Zabijte mě někdo!

Sklony k depresím mám tak nějak od puberty, možná spíš dětství. Jednou to bylo už tak vyhrocený, a já pochopila, že by to mohla bejt konečná a zavolala jsem si do blázince. (Myslim, že o tom tu napíšu článek. Možná jsem cynická až moc, ale opravdu jsem se tam bavila. Jako doma, jako doma.)

Jenže teď je vážně čas, abych ty problémy řešila, už nechci berličku v podobě antidepresiv a nechuť se sebou zabejvat s tim, že to přejde. Ono to prostě nepřejde, ty věci si musíte vyřešit, tak to prostě chodí. Že mám mother issues vím, že mám nechuť k zodpovědnosti, vím taky. Jen se mi to nechtělo řešit. Komu by se chtělo.

Poslední tejdny jsem tak nějak spíš přežívala, nechuť do čehokoli se stala standardem. Chtěla jsem se odstěhovat a bejt sama, nebejt za nic zodpovědná, jen za sebe a psa. I ten pes mi kolikrát přijde jako hrozná přítěž a jsem na něj naštvaná. Jenže díky němu tyhle stavy nemaj šanci vygradovat, protože se musim sebrat a jít s nim ven. Takže můj pes magor je můj nejlepší terapeut. Jsem ráda, že se mi dostal do života, i když jsem ho ze začátku úplně nechtěla.

Usoudila jsem, že je čas i na lidskýho terapeuta, už jsem byla na hodně místech, něco mi pomohlo, něco mi pomohlo výrazně, zbytek byl předražená snůška keců a já se modlila, abych už mohla vypadnout.

"Mně se s vámi špatně spolupracuje," řekla mi kdysi psychiatrička, která měla jasnou OCD, nikdy mi nepodala ruku a při kontaktu s mou kartou pojištěnce si velmi důkladně myla ruce. Člověk na svym místě. I léky mi předepsala špatný, který bych z důvodu užívání jinejch nemohla brát. Umřete pod dohledem psychiatra, proč ne.

V Práglu mi byla doporučena kinezioložka, kineziologie je fajn, skoro jsem i zapomněla, jak mi pomohla kdysi. A na rozdíl od jinech terapeutů, kde jsem slýchala, že jsem hrozně uvědomělá a podobný hovna, tak mi dokázala i nastavit zrcadlo. Snad mi odhodlání něco dělat vydrží dýl než protikvasinková dieta.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 6. září 2016 v 14:44 | Reagovat

Jééj, já to úplně nesnáším. Co jsem na neschopence a mám antibiotika, tak můžu "tvarohů vyhazovat lopatou (jak jsem někde na blogu v TT četla :D :D ). A čoveče, někdy mi přijde, že tento blog píšu já ...

2 Timka Timka | 6. září 2016 v 15:38 | Reagovat

Ahoj!
Po prvej vete si mi chytila pozornosť, po tretej som už posielala link ďalej a veľmi rada som to aj dočítala. Píšeš dobre, tvoj tón mi púta pozornosť a tvoj príbeh tiež. Želám ti sily v boji sama so sebou, lebo viem, že to je ťažké :) Tvoje emócie ťa budú nasledovať, nemusíš byť ich otrokom. Dúfam, že nájdeš pomoc, ktorá bude ozaj aj nápomocná :)

3 howtostaysingle howtostaysingle | Web | 7. září 2016 v 16:11 | Reagovat

[1]: To je strašný!! :D neříkej, že jsi taky takovej magor, nevim, jestli mě to má těšit, nebo tě mám politovat :))

[2]: Moc děkuju! :)

4 Jana Jana | E-mail | Web | 7. září 2016 v 16:34 | Reagovat

[3]: nechám to na tobě :D každopádně jsem taky takový magor :D

5 Samička Samička | 7. září 2016 v 20:11 | Reagovat

Až se naučíš zodpovědnosti a řešit problémy, půjdu k tobě na kurz, jo? :D
A jestli budeš v Práglu, dej vědět!

6 m. m. | E-mail | Web | 8. září 2016 v 14:40 | Reagovat

Tvl tvaroh. Vždycky, když mi život dopřeje dost času na to, abych zapomněla, co to je a jak se tomu říká, tak se zase vyrojí někdo, kdo mi to připomene. Nooou... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama