Pohovor sem, pohovor tam

8. listopadu 2016 v 11:33 |  Random články
Nejenže vám kamarádka dohodí svýho bejvalýho, pomáhá vám i se sháněním nový práce. "Co tenhle inzerát, nechceš to zkusit?"

Nikdy jsem nechtěla učit. Abych se v tom utvrdila, zkusila jsem nejdřív učit děti, pak i jednotlivce v jazykovce.

Nikdy jsem nechtěla dělat ve službách. Možná proto, že jsem narychlo zdrhla z gymplu a měla tu čest chodit na hotelovku. Abych se v tom ještě víc utvrdila, dělám na recepci. Jen tak pro jistotu, co kdyby.

Nikdy jsem nechtěla sedět v kanclu. Proto jsem šla na pohovor prvotřídní kancl krysy, která přepisuje data do excelu.

Běžela jsem tam po práci, protože kdo nemá žádný volno a pravděpodobně pracuje na hraně zákona? Jsem ráda, že jsem si sundala aspoň jmenovku. Moc mi to nemyslelo, prostor na svý dotazy jsem využila akorát dotazem, jestli je jejich kancl dog friendly. Ano z tolika možnejch dotazů, který jsem mohla položit, ze mě vypadlo tohle.

"My se vám ozveme." Jasnačka, takovejch mailů jsem už dostala, že mě to nerozhodí.

V práci (kde jinde) mi zvonil telefon. Koukam na vizitku, co jsem dostala při pohovoru. Číslo se shoduje. No doprdele, já to nechci brát. Nevzala jsem to. Chvilku mi to šrotovalo a nakonec jsem zavolala zpátky. Kdyby mě poslali do háje, tak se nebudou obtěžovat volat.

"Rádi bychom vás viděli znovu na druhém kole." Fuck, co s tim, do druhýho kola jsem se nikdy nedostala. Je mi jasný, že mě budou zkoušet, jestli něco umim.

Myslíte, že to mě přimělo se připravit? Nope, jako ve škole, buď se nade mnou rozevře nebe a paprsek slunce mi sešle spásnou myšlenku, a nebo to vyjde jindy. Zjistila jsem, že všechny excel vědomosti jsou tak hluboko, že jejich exhumace je zbytečný úsilí.

"Tak jsme si tu pro vás připravili test, jak jste na tom s excelem?"

"No, abych pravdu řekla, tušila jsem to, takže jsem si doma excel otevřela a... jsem na tom velmi špatně." Well done, umíš dělat dojem holka.

Hodinu a půl jsem se potila u 12'' notebooku bez numerický klávesnice, při psaní čísel vynikající. A pořád jsem se na něco ptala, protože jsem neměla šajn. Následně mi zmizelo i ohraničení políček, prostě prázdno. Když jsem se to snažila zas nějak ohraničit, koukala na mě paní už velmi podezíravě. Vpíjela jsem se do židle a doufala, že mě třeba vyhodí a nebude mě trápit dál.

Řekněme, že i když jsem se dostala do nejužšího výběru jen dvou lidí, bude stačit, aby ta druhá nebyla úplně vadná, k tomu, aby tu práci dostala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Matěj Matěj | Web | 8. listopadu 2016 v 13:04 | Reagovat

Musíš být jen nad věcí. A třeba taky zkoušet. Ono stesticko je vrtkave

2 Jana Jana | E-mail | Web | 8. listopadu 2016 v 15:01 | Reagovat

Hele tak s bývalým to je OK,tak co by s prací ne? :)

3 stuprum stuprum | Web | 8. listopadu 2016 v 15:32 | Reagovat

S Excelem ti pomůžu! :)

4 Gabriel Decay Gabriel Decay | Web | 8. listopadu 2016 v 15:33 | Reagovat

Tvůj pohovor mi připomněl jednu kolegyni z práce mé přítelky.
Vzali ji na recepční do 4 hvězdičkového hotelu. Ženská neumí ani poslat mail, natož nějaký jazyk.
Buď v klidu. Lidé, kteří nemají absolutně šajna dostávají práci, na kterou nestačí. Pokud nejsi úplné poleno, tak tě vezmou :)

5 Jasmínová Jasmínová | Web | 8. listopadu 2016 v 16:16 | Reagovat

Protože mám vystudovaný management cestovního ruchu, vím, že nikdy nechci dělat v službách v oblasti cestovního ruchu. A zvláště po tom, co jsem strávila tři týdny pracovně v provozu hotelu jako pikolík (používá se to slovo ještě dneska? :-)). Jsem si však naprosto jistá, že chci skončit v kanclu a snad právě proto, že když jsem tu práci i dostala, tak v odpoledních hodinách při kontrolování účta jsem se nadřízené zeptala, jakže se roztáhne buňka v excelu a přitom vím, že jsem to předtím věděla + grafy a tubulky v něm zvládám levou zadní. Tak trapně, když mi to ukázala jsem se necítila snad ještě nikdy. :D :D

6 m. m. | E-mail | Web | 10. listopadu 2016 v 17:24 | Reagovat

Taky jsem zažila pohovory, kde jediný, co jsem chtěla, bylo bejt už venku a pokud možno tu práci nedostat. Takže taky vim, jaký to je bejt v situaci, kdy nějakou práci potřebuješ a koukáš se po všem, cos přesně nikdy dělat nechtěla. Ale když se člověk na chvilku zamyslí, tak se mu vlastně jeho srdce snaží tímhle vším říct, že přesně tohle vůbec dělat nemá, a pokud má pocit, že to je jediná možnost, tak se musí trochu probrat a hledat jinde. Určitě musí existovat i jiný možnosti a stojí za to se po nich dívat, když člověk nechce bejt v tý práci úplně nešťastnej a vstávat s pocitem, že takhle si ten život nepředstavoval.

Jen u mě to většinou dopadne s tím hledáním jinde tak, že jedu pracovat do zahraničí, kde můžu v klidu sehnat dobře placený joby, sice třeba taky ve službách, ale s úplně jinou gáží než u nás, a i většinou lepším přístupem (a bez pohovorů, prakticky). Taky to nejsou většinou žádný kariérní výhry, ale mám tam ze sebe většinou mnohem lepší pocit než z jakýkoli práce, co jsem kdy dělala tady. (dělala jsem dvakrát v různejch pekařstvích, třikrát v pojišťovnách a x různejch brigád všeho druhu)

7 howtostaysingle howtostaysingle | Web | 11. listopadu 2016 v 9:46 | Reagovat

[1]: Štestí hlavně zazimovalo :D

[2]: No, to že o tom nepíšu, že to je v pohodě, spíš nějak nevim, jak se ve vztahu funguje, ale nechci to ukončit, protože neni žádnej jakoby logickej důvod pro konec.

[3]: To bych ti nepřála :D

8 howtostaysingle howtostaysingle | Web | 11. listopadu 2016 v 9:47 | Reagovat

[4]: No to děkuju pěkně za přirovnání, připadám si přeci jen trochu kompetentnější :D

[5]: Soucítím :D
mě třeba i ta práce s lidma baví, jen ne ten "plat", pracovní doba a šéf, to už je moc mínusů, to nevyváží ani milí hosté :)

9 howtostaysingle howtostaysingle | Web | 11. listopadu 2016 v 9:50 | Reagovat

[6]: Je super, že se dokážeš sebrat a fakt něco najít. Já to už jednou zkoušela, když jsem v zahraničí byla na praxi, tak že si najdu job a zůstanu. A nechtěli mě ani do fast foodu, něco dělám fakt zoufale blbě, ale nevím co. To je pak problém. I letos jsem ještě hledala za hranicema, ale to už jen přes internet a bez výsledku. Jeden z problémů je i to, že mám labilního čoklíka a nechci ho nechat našim a s sebou ho táhnout nechci snad ještě víc. Tak jsem si řekla, že se pokusim najít něco, co mě naplňuje i tady, jen ta realita zatím nějak pokulhává...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama