Dejte mi porci sebelítosti navíc

13. června 2017 v 14:57 |  Hledání práce
Právě jsem se vrátila z pohovoru, šlo o brigádní pozici v překladatelský agentuře. Vzhledem k tomu, že to mám vystudovaný, říkala jsem si, že je to dobrej start a nebudu hrotit, že je to jen brigáda. Tu chvíli bez odvodů zaměstnavatele státu asi ještě vydržim.

Po absolvování pohovoru jsem se procházela po městě a přemejšlela. Ne nad tim, jestli to vezmu, nebo ne, ale nad tim, jakou pozici v žebříčku nejabsurdnějších prací to dostane.

"Tohle je brigádní pozice, možnost HPP tu nebude, nikdy." Ok, krásný vstup, to už těžko přebijete, poslouchám. "Potřebujeme někoho, kdo tu vydrží aspoň dva roky." Brigádně? To si počkám, jak to vysvětlíte. "Na DPP je možné odpracovat jen 300h ročně." No, já to vim, proto tak debilně zírám. "To by se vyřešilo další dohodou." To zní legálně, fakt že jo.

"Já vám vážně nemůžu slíbit, že tu budu dva roky, chtěla bych si obnovit živnost a začít se pomalu živit psaním, takže tohle by se hodilo, ale když mi to nevyjde, tak HPP potřebovat budu. Jaká je reálná částka, která se tu dá vydělat za měsíc?" "Někdy můžete pracovat 15h měsíčně, někdy 30h, je to podle okolností." Víc vykrucování v zásobě nemáte? Vzhledem k tomu, že o platu na hodinu nepadla ani zmínka a víc přímějc jsem se už zeptat nemohla... "Je šance se dostat k překladům?" "To my tady neřešíme, to byste musela přes centrálu."

Absurdnější pozice byla asi jen copywritění, kde mi nabídli 30 korun za normostranu a napsali k tomu tolik podmínek, že bych brečela.

Abych si zvýšila šanci se uchytit v normální práci, začla jsem si dělat řidičák. Opět. Je to už nějakou dobu, co jsem se o to snažila, ale nějak se nepovedlo. A ani to nebyla úplně moje vina, ale po čase jsem to už nedávala, psychicky ani finančně a vybodla se na to. Odhodlat se mi trvalo dlouho, našetřit si na to ještě dýl. Najít instruktora, co nesahá na holky byl taky výkon. Ale to se mi povedlo. Zajímal se, proč jsem poprvý neuspěla. "No, měla jsem problém s komisařkou." "S XXX, že jo? Ona nesnáší holky. Mám o ní takovou historku. Ale ne, to je sprostý, to radši neřeknu." Dobrali jsme se k tomu, že to nejspíš bude historka o tom, jak jí jedna slečna dost nevybíravě řekla, co si o ní myslí. Ta slečna jsem byla já. Když už vim, že to stejně dobrý nebude, nemám holt zábrany. Ale jsem ráda, že můj odkaz žije. Za ježdění mě chválil, řikal, že nemá nejmejší pochyby o tom, že to dám. Dlouho jsem si myslela, že jsem fakt neschopná, ke konci jsem veřila nejen jeho řečem, ale hlavně i sama sobě, protože jo, jezdit mi šlo.

Tejden před zkouškou jsem šla oznámit rodičum, že jsem se k tomu zase odhodlala. "A proč nám to jako řikáš?" Nějak jsem nevěděla, jak na to reagovat. Ano, i po téměř 30 letech života jsem si nezvykla na to, že čekat podporu doma, je blbost. A tak jsem byla hysterická, sprostá a od tý doby je nekontaktovala. Ani oni mě, dle bráchy se cejtěj v právu a já jsem zase jen nevděčnej smrad.

Na zkoušku jsme jeli 3. Po zkoušce mi bylo řečeno instruktorem, že jsem jela naprosto perfektně a nebál by se říct, že nejlíp ze všech dnešních uchazečů. Zmohla jsem se na pouhý "To je mi hovno platný." Protože hádejte, kdo jedinej jel domu s tim, že řidičák nemá? Nepustila jsem chodce, kterej ani nebyl ještě u přechodu. Když to na mě vyštěk, koukala jsem směrem k chodci a škrtla o obrubník. Chyba, která by se nestala, kdyby nehrotil něco, co vůbec hrotit nemusel. Kdyby se to nestalo u poslední odbočky před koncem celý zkoušky, asi bych nebyla tak zoufale nasraná.

A tak jsem dojela domu, mlátila do boxovacího pytle tak dlouho, dokud se mi na kloubech neudělaly podlitiny, naklopila do sebe sklenici Jamesona, kterýho jsem dostala k narozkám, usnula a doufala, že to je jen blbej vtip. Po probuzení na mě čekalo sushi, asi jedinej důvod, kterej člověka přesvědčí, že jsou i věci, co maj smysl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tenal Tenal | E-mail | Web | 13. června 2017 v 15:07 | Reagovat

Zkus ten řidičák znova.

2 howtostaysingle howtostaysingle | 13. června 2017 v 15:11 | Reagovat

[1]: Věr mi, že se mi už nechce. Posledně to bylo několik pokusů a vedlo to jen k totální bezmoci a následnýmu zbytečnýmu dělání chyb.

3 Tenal Tenal | E-mail | Web | 13. června 2017 v 15:12 | Reagovat

[2]:Věřím že se ti nechce. Chápu velice dobře, proč se ti nechce a i tak tě prosím, zkus to znova.

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 13. června 2017 v 15:39 | Reagovat

[3]: FAKT je to škoda, když řídit umíš...!

5 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 13. června 2017 v 16:58 | Reagovat

No zírám... holka, ty máš asi fakt smůlu nebo co!
Dělání řidičáku je asi tak spravedlivý jako zkoušky na VŠ. Já ho dala napoprvý... Martin dělal nadvakrát a co vyprávěl, tak taky kvůli komisaři. A .....já už neřídím radši vůbec, když mě Martin veze Prahou, mám oči navrch hlavy a mám ho za génia, že jako ví. Já bych to nedala ani na kole :D Je to o náhodě... už sis to vyžrala, příště to dáš!

6 Jana Jana | E-mail | Web | 13. června 2017 v 17:15 | Reagovat

Taky bych do toho řidičáku šla znovu ... A gratulace k nesmrtelnému projevu (nemáš ho někde na blogu?) :)

7 howtostaysingle howtostaysingle | 13. června 2017 v 17:44 | Reagovat

[3]: Jednou asi ještě jo, pak se obávám, že by to stejně nemělo smysl.

[4]: Jako minimálně líp, než část lidí, co cestou potkáváme, to si říkám, kam komisař zrovna koukal, když jim to dal :D

[5]: Jako občas si řikám, že to fakt neni možný, že musí bejt aspoň něco, co bude fungovat, ale očividně asi ne. No Praha je pro mě taky zdrojem obdivu, když to někdo zvládne :D

[6]: Kdysi jsem to psala na neanonymní blog, ale už jsem se párkrát omylem provařila, tak to radši nebudu provařovat dál :D

8 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 14. června 2017 v 9:17 | Reagovat

s tím řidičákem je mi to líto, měla bys ho dělat u nás ve městě, protože já dodnes nechápu, že mi ho dali - vážně...teď už jakžtakž řídit umím - díky manželovi a jeho radám a instrukcím...
fakt si myslím, že mi ho dali, aby mě tam už neviděli

nejabsurdnější pracovní pozici, co jsem viděla byl "manažer výkupu láhví" v jednom supermarketu

9 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 14. června 2017 v 9:20 | Reagovat

[5]: asi fakt záleží na komisaři a jak se mu kdo líbí, protože se mnou to dělala holčina a on jí řekl, že všude byla přednost zprava a že se nedívala a přednost nedávala a pak ji nutil tak 15 minut parkovat (couvat), kde já bych tutově nezaparkovala..
parkovat jsem naštěstí nemusela, protože pak strašně komisař spěchal (někdo mu volal) tak jsem jela tak 10 minut ani ne a to jsem málem nezabrzdila na červenou! a toho si všimnout musel, protože jsem jela a pak dupla na brzdy...a to jen díky mému instruktorovi který seděl vedle a kulil oči

10 m. m. | E-mail | Web | 14. června 2017 v 10:21 | Reagovat

To je pech, hele, takový věci se prostě stávaj. Neber to jako že si na tebe vesmír zasedl - a říkám ti to jako člověk, kterej VÍ, že vesmír sedí převážně na něm :D Mně se taky furt něco sere a naprosto ti rozumim, ale vzdát to kvůli takový věci by byla blbost, když jinak řídit umíš. Ten řidičák se ti bude hodit. A říkám ti to jako člověk, co ho taky nemá a ještě se ani neodhodlal to vůbec zkusit, takže za mě jsi borka, že ses vůbec dostala tak daleko.

Nikdy dřív mi nechyběl, ale poslední roky cítím, že by mi pomohl paradoxně ve vztahu. Pracujeme totiž s přítelem spolu a nikdy nebyl problém, že řídil on, baví ho to, jenže když pak dostaneme práci, kde má celkově mnohem víc práce než já a ještě musí řídit, tak to začne být otrava. No, to jsem odbočila.

Prostě jeď dál, sepisuj historky a použij ty zážitky alepoň tímto kreativním způsobem :) Co třeba kreslit to jako komiks? Ani to nemusí bejt kvalitní, podívej se na Mártyho Frky a takový ty historický parodie (teď mi totálně vypadlo, jak se ta blbost jmenuje O.o). Vtip je v tom, že lidi se rádi smějou podobnejm věcem a ještě radši čtou komiksy. Vidím v tom potenciál nějakého budoucího příjmu.

11 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 14. června 2017 v 11:37 | Reagovat

Řidičák si dělám poprvé a taky to vidím bledě. Instruktor prakticky na mě jenom řve a neříká mi pořádně co mám dělat. Prý už to po čtyřech hodinách mám vědět sama. Super...
Jestli to nedám, asi se na to vybodnu. Bere mi to energii a nervy, kterou se snažím po přijímačkách na VŠ a po maturitě nabrat zase zpátky. Jen nevím, jak se s tím budou potýkat doma, když jsou přesvědčení, že bez řidičáků jsou dneska lidi ztracení... -_-

12 howtostaysingle howtostaysingle | 14. června 2017 v 13:34 | Reagovat

[9]: To mi snad ani neřikej... :D

[10]: Když po letech, kdy se mi nedaří prakticky nic, ne to docela těžký, nebrat si to osobně. Když kolem sebe mám lidi, co ke všemu přijdou jen tak mimochodem. Jeden pohovor, máš práci... kámoška udělala takovej fail u jízd a stejně papíry dostala. Je těžký neukazovat vesmíru vztyčenej prostředníček. Jako já i kreslit umím problém je, že už došla motivace k čemukoli. Jinak asi myslíš Opráski, ty jsou boží :)

[11]: Hele, ale to už je docela na změnu autoškoly, nemá po tobě co řvát, jsi klient a ne jeho fakan. Po 4 hodinách člověk ví leda tak hovno, vždyť je to naprosto nezvyklá činnost a je potřeba si zvyknout a uklidnit se v tom.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama